Masters KPS Ostrava opět excelovali
Celkem za KPS Ostrava závodilo 9 z 11 aktivních členů, což je pravděpodobně největší výprava masterů v historii našeho klubu na mistrák vlasti české i československé.
Dle svých skromných slov nejlepší předseda oddílu vítkovického plavání, Miroslav Poláček, nezklamal a vybojoval cenné kovy ze všech svých individuálních startů. Mixovou štafetu interně označenou „Zralá“ posunul svým rokem narození do vyšší věkové kategorie. Bohužel výkony ostatních členů této mixové štafety svého kapitána Miroslava Poláčka nepodpořily v jeho fantastických výkonech a sebeobětování, a tak štafety, jejichž složení poctil svou přítomností, zůstaly jen těsně pod stupni vítězů. Ostatní členové štafety se DOBROVOLNĚ zavazují zlepšit své výkony natolik, aby byli oprávněni doprovodit „Poldu“ při příštích štafetových závodech na start! Guru Míra je náš vzor!
Nejhodnotnějšího výsledku dosáhla Petra Štěpánová, když v absolutním pořadí disciplíny 200 znak zvítězila!!! Popravdě řečeno jsme ani netušili, že umí znak plavat.
Kompletní medailovou sbírku se tentokrát na rozdíl od jiných bohužel nepodařilo sestavit Andy Gřegořové. Snažila se, velmi se snažila, ale ani 8 individuálních startů jí k tomu nestačilo! A tak skončila pouze 5x první a 3x druhá. Držíme pěsti, aby se jí příště vedlo lépe a doufáme, že je to i vaše zbožné přání. Třeba ještě podotknout, že společně s Péťou Štěpánovou byly tou něžnější půlkou medailově úspěšných štafet „mlaďochů“, ale zatímco Péťa má případný infarkt teprve před sebou, Andy jej má úspěšně za sebou, díky čemuž má již rozum a neplavala všechny vyhlášené disciplíny. Zatím … než jí otrne … ale je to partyzán a živou ji nedostanou …
Svou rychlostí nepřekvapila nová akvizice sekce masters, Jiří Czebe. Plaval fakt rychle, čímž překvapil i prognostický ústav. Ale mezi námi, věkovou příslušností ke kategorii B by mohl být synem většiny členů sekce (nezaměňovat prosím s termínem „sekta“, což nejsme. Fakt nejsme?). No nic, jdeme dál. Jirka, ač benjamínek, sqěle zapadl do teamu a byl úspěšně transplantován do posádky, která ponorkovou nemocí rozhodně netrpí. Navíc je o půl metru vyšší než ostatní, takže není k nalezení jediný hlásek, který by se nebál a řekl něco jiného. Jo a má i mistrovský titul z tohoto mistráku!
Nejkrásnější prsa z celého startovního pole má naše Martina Plačková! Snad se, milý čtenáři, shodneme na tom, že máme na mysli plavecký styl. Rychlostně je na tom sice lépe držitelka českých a světových „masters“ rekordů Petra Weber (Chocová) z pořádajícího klubu, ale srdce pod prsy plesá při pohledu na prsa naší Marti... A krása i medaile přináší nejen při soutěžích o nejkrásnější MISS.
Na sobotní otočku dorazil z Pardubic i Petr Stiller, alias Pedro Štilero, jak jej nazýval PAN TRENÉR Béďa Málek těsně předtím, než jej přetáhl svou pověstnou dřevěnou cuklí po tehdy ještě útlých půlkách a vybojoval stříbrnou medaili na 50 motýl. Od další medaile na 100 voný způsob jej zachránila křeč, která na poslední pětadvacítce zachvátila polovinu jeho chlapského těla. Škoda… Ale na druhou stranu byl součástí mašiny „mlaďochů“ a i díky němu byly tyto mixové štafety medailově úspěšné v polohovce i kraulu. Ze zdravotních důvodů již bohužel nedorazil na nedělní část programu a nezabojoval o další medaile. Jen tak na okraj a mezi námi děvčaty, Andrea si při úvodním bloku disciplín zlomila malíček na noze a odplavala svých 8 indivindi disciplín a 4 štafety.
Iva Štrosová je první vlaštovkou z klanu Venglářů. To samo o sobě ještě na metál nestačí, ale pro příští rok se hlásí do stavu masters i její brácha Jiří a bůhví, kterým rodinným příslušníkem to nakonec ještě skončí. Třeba časem postaví i rodinnou štafetu…
Bezpochyby nejhlasitější člen teamu, Sylva Hajduková, jejíž smích tříští i nerozbitné sklo a rezonuje kabinou vozu ještě 37 minut a 42 sekund po opuštění automobilu, získala tolik medailí včetně mistrovských titulů, že jejich vyjmenováváním by byl internet zcela zahlcen a začaly by kolabovat servery a uložiště po celém světě, což nemůžeme naší vládní administrativě udělat.
Ostudu jsme snad svému klubu neudělali, třebaže jméno KPS neustále rezonovalo místním amplionem stran nedostatků v organizaci a byli jsme i konkurenčními oddíly vyzýváni, abychom sekretariát našeho spolku umístili co nejblíže kanceláři pořadatele, čímž by organizace tak významného podniku byla narušena co nejméně. Poučení z toho plyne takové, že pro příště bude písemný projev klubu svěřen osobám jiným, než doktorům s více než 10 letou praxí.
autor: Robert Havlíček
